22. 2. 2013

Crossroad


Vim, že sem poslední dobou moc nepřispívám, ale upřímně je to teď to poslední na co mám náladu. Začátek letošního roku si za rámeček rozhodně nedám. Zaprvé se mi opět potvrzuje to, že opravdu žiju v dost prapodivný rodině a ukrutně závidim všem, co máte normální a fungující rodinný vztahy. Je to k nezaplacení a dal bych všechno za to, aby to tak bylo i u nás. Bohužel.
Zadruhý se mi opět vrací pocity toho, že studuju špatnou školu. Když jsem se na ní hlásil, byl jsem nadšenej, maloval jsem si super budoucnost a všechno bylo fajn. Jenže postupem času zjišťuju, že ten  obor je nejen k ničemu (což jsem upřímně věděl od začátku, ale v tý době jěště převažovalo nadšení), ale hlavně o ničem. Neuvěřitelně mě každnym dnem víc a víc ubíjí to věčný tlachání o ničem, psaní seminárek o ničem a nucený roztahování toho ničeho na deset stránek. Hrozně závidim všem, kdo jsou na škole, která je baví. Já to tu strašně nenávidim, jenže zároveň si uvědomuju, jak bylo těžký se sem dostat, uvědomuju si, že neni moc jinejch škol, kde by na mě čekali s otevřenou náručí, uvědomuju si, že na tu mojí vysněnou se nemam šanci momentálně dostat a navíc kdybych odešel tak nejspíš zdrtim mojí labilní famílii.
Kéž by to všechno bylo jenom tim počasím ...

9 komentářů:

  1. Můj sen je jít na Kostku do Vsetína. Ten sen se mi asi splní jak to tak vidím. Chtěl jsem jít na žurnalistiku a média a nebo cestovní ruch. Ale jelikož se v těchhle oborech moc mluví tak to by asi nevyšlo protože koktám. Všichni mi říkají že se na to mám *** že se to čase zlepší, ale já tomu nevěřím. Tak jsem si vybral zahraniční obchod a bankovnictví. Což je myslím v mojí situaci nejlepší řešení.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tohle chápu. Někdy bych taky dala všechno za to, aby všechny vztahy u nás byly v pohodě a byli jsme normální rodina. Bohužel, no.
    Jo, ty který baví škola můžou bejt happy. Já jsem na gymplu jelikož nevím co vůbec chci dělat a taky mě to tady pěkně leze krkem. Tak to tam nějak přežij nebo vážně najdi jinou, která tě bude bavit víc. Pořád lepší zdrtit famílii než bejt někde, kde to nenávidíš. :)
    Btw. pěkná fotka. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Upřímně, přeji hodně sil!

    OdpovědětVymazat
  4. na jaké jsi škole?
    já po pěti letech zjistila, že jsem na škole, která mě ničím nenaplňuje. přešla jsem jinam, a přestože jsem ztratila rok, stálo to za to.
    snad se rozhodneš správně.

    OdpovědětVymazat
  5. Rozumím až moc dobře. Vítej ve skupině lidí s labilníma rodinama. Jakou školu teda studuješ? A jaká je ta vysněná?
    A skvělá fotka, mimochodem.

    OdpovědětVymazat
  6. až neveriacky krútim hlavou ako môže byť situáciu u mňa taká istá, len s tým rozdielom, že ja študujem to čo som nikdy nechcela, teda skôr nikdy som sa nad tým odborom nezamýšľala
    asi treba nájsť iné alternatívne riešenie, ale ako sa hovorí, rodinu si človek nevyberá

    OdpovědětVymazat
  7. díky všem! až je mi blbý, že si z vás dělám psychologickou poradnu, haha
    a studuju pmv na fsv uk (jediný, co se mi na tom líbí je, že se to dá napsat takovouhle zkratkou). vysněná je famu.

    OdpovědětVymazat
  8. ja mám tiež asi dosť naivné predstavy o škole, na ktorú sa hlásim, bojím sa sklamania, ale aj to asi patrí k životu. ja som človek, ktorý sa večne zaoberá budúcnosťou a robí si plány a potom som sklamaná, keď sú veci inak. ale aj tak sa asi nikdy nepoučím :) ale je asi dobre, dávať si nové výzvy a spraviť aj zo zlého života niečo dobré - tým, kto ty sám si :) držím ti palce Andrew, nie je to len fráza, ležia mi na srdci snívajúci ľudia! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Já jsem ve čtvrťáku na právech zjistila, že to nechci dělat a nejspíš toho nechám a začnu studovat fashion management. Taky mě ubíjí posloucaht něco, co mě vlastně nezajímá.

    OdpovědětVymazat